1900 - byla dokončena stavba školní budovy. Loukovice se oddělily od Čáslavic a do výuky chodilo celkem 52 dětí, z toho bylo 28 chlapců a 24 děvčat. V tomto roce měla obec 43 čísel popisných převážně obydlených, celkem 237 obyvatel, z toho bylo 124 mužů a 113 žen a všichni byli římskokatolického vyznání. Ve vsi se chovalo 186 ks hovězího dobytka, 28 koz, 39 prasat, 504 slepic, 38 hus a bylo 11 úlů včel.

1901 - v únoru následkem prudkého tání sněhu v okolí se rozvodnil místní potok a to tak, že náves byla pod vodou. V červnu byla velká buře i s krupobitím, která napáchala značné škody.

1902 - ve škole se začíná učit ženským ručním pracím, do školy chodilo celkem 48 dětí.

1903 - žilo v Loukovicích 120 mužů a 120 žen. V době I. světové války byly četné sbírky verbířů, celkem padlo z obce 14 občanů.

1904 - byly vysvěceny v kostele v Babicích sochařské práce sochaře Bílka, byli upraveny platy učitelů, plat učitele činil základní služné 1600,- Kčs, funkční příplatek 200,- Kčs, přídavky 400,- Kč (pozn. pravděpodobně přepočítáno ze staré měny).

1906 - byla škola na týden uzavřena z důvodu epidemie spalniček.

1907 - byly zahájeny práce na zcelování pozemků, ale byly protesty občanů. Do školy chodilo 40 dětí. 18. května 1919 byla u školy zasazena lípa svobody a dospělá mládež měla zábavu na vsi pod stanem. Před touto slavností bylo zasázeno na návsi 15 líp a u školy 3 lípy.

1921 - žilo v obci 222 obyvatel. V této době byla ustanovena organizace Orel a bylo mnoho švárů mezi občany. Byl založen spolek Domovina, který byl součástí politické strany republikánské čs. Venkova.

1922 - v srpnu obecní rada povolila Antonínu Suchnovi stavbu domu na obecní louce za Píšovými. Byl uskutečněn příděl polí z parcelace dvora v Bolíkovicích. V létě bylo velké sucho a zima se dostavila brzo. Úroda byla malá, sotva se zrno zaseté vrátilo. Přídělci za jednu míru pozemku platili 1200,-Kčs. Byly zrušeny úlevy ve školní docházce a povinná školní docházka bala stanovena na 8 let. V procinci sehrály školní děti dvakrát divadlo Štědrý večer po pěti letech.

1923 - 1.ledna bylo rozhodnuto zaopatřiti přibylou Rosalii Matějkovou starou 56 let, která byla celý život ve službě. Usneseno že bude bydleti v pastoušce, stravu dostane pořídkou. Za vyhazování sněhu na silnici byla mzda denně 8 Kčs za jednu osobu. Pacht obecních luk a pastvin byl proveden veřejnou dražbou. Obec prodala cenné papíry a zaplatila z výtěžku dluhy, které měla u bank. V dubnu byla povolena přestavba p. Chloupkovi číslo 19. Do školy chodilo 43 lidí. Obecní zastupitlestvo pokutovalo některé občany za to že jeli bez dovolené přes obecní louku pokutou 2 Kčs. V červnu byly mrazy, že pomrzly brambory a okurky. Připravovala se stavba silnice Loukovice - Sádek. V září byly volby, Lidová strana obdržela 67 hlasů a republikánská 40 hlasů, takže lidovci měli 8 mandátů a republikání 4 mandáty v obecním zastupitelstvu. Byl zvolen ponocný, polní hlídač, lesní hlídač a obecní sluha p. Nahodil Matěj. č. 27.

1924 - 1.února se vzdal starosty Nahodil Antonín č. 14 a obecní zastupitelstvo mu uložilo pokutu 200,- Kčs za to že rezignoval. Plat staroty činil 300,- Kčs pokladníka 150,- Kčs a tajemníka 100,- Kčs ročně. Paní Hrůzové č. 23 bylo prodáno místo na stavbu, rovněž tak p. Chalupovi č. 28, které ale udělalo velké zle. Obecního býka měl Tretera Jan č. 15 a cena za skok byla 5,- Kčs. Kance držel Caha Jan č. 20 a skok byl za starou cenu. Cena za stavební místo byla stanovena na 20,- Kčs za metr čtvereční, ale pak byla na námitky snížena na 10,- Kčs. V květnu se dali do stavby Buďa Jan č.7 Chalupa Václav č. 27, Čurda Bohumil č. 21. Byla schválena koupě obecního bubnu za 159,- Kčs. 17. srpna byla slavná svatba p. Buďové, drůžičky, kočáry, nevěsta pod závojem, což zde nebylo zvykem a v hospodě večer muzika. Hutařství bylo dáno za odměnu na rok 1925 Nahodilovi Matějovi z čísla 26. Ten hutařství přijal a slíbil, že bude zastávati tu službu podle protokolu s opravou cest a urovnávání základů na cestách. Schůze v tomto roce byly velice hlučné a rušné.

1925 až 1928 - není zpráv v kronice, protože p. Lemberk Václav ji přestal psát, protože byl přeložen do Výčap.

1928 - byl zvolen do kostelního výboru Tomáš Chloupek, č. 38. Obecní rozpočet byl schválen se schodkem 4000,- Kčs, který se uhradí přirážkou o 158 % na daních. Při volbách byl zvolen starostu za stranu republikánskou p. Trojan Antonín, náměstkem za stranu lidovou Antonín Nahodil č. 14. Tento rok byl dosti příznivý, úroda dobrá, prodalo se 50 metrů čtverečních panu Josefu Jelečkovi na postavení kovárny.

1929 - se obecní zastupitelstvo rozhodlo postavit na návsi kašnu, aby bylo dostatek vody v případě požáru. Celkový náklad na kašnu si vyžádal 9.000,- Kčs. Rok byl hodně suchý, ale obilí bylo ještě dosti dobré, zato brambory byly suchem značně poškozené zvláště v lehčích půdách.

1930 - Rozpočet na tento rok byl projednán a shválen na 200 % přirážek základních. Nahodilovi Jindřichovi č. 14 byl odprodán pozemek na přístavbu části domu. Studánka proti domu p. Baráka byla opravena, obec přispěla jednu korunu, ostatní bylo hrazeno z veřejné sbírky, která přinesla 100,- Kčs. Václavovi Chalupovi byly odprodány pozemky na přístavbu obytného stavení, stáje a stodoly. Rok byl dosti vlažný, takže obilí bylo pěkné, toho roku byly následující ceny 100 kg ovsa 70,- Kčs, žita 120,- Kčs, pšenice140,- Kčs, jetel žluták 1.000,- Kčs, jetel červený 1.600,- Kčs, husa stála 40,- Kčs, vepřový dobytek 1 kg 5,- Kčs, hovězí 5,- Kčs, telecí 6,- Kčs.

1932 - 17. ledna se usnesla obecní rada na zavedení elektrifikace obce, rozhodlo se vypůjčit v městské spořitelně v Jaroměřicích a výpůčka 95 tis byla schválena i zemským úřadem, protože obec do té doby neměla žádné dluhy. 7. února byly podány 3 kandidátní listiny a to republikánská, lidová a občanská. Strana republikánská dostal 6 mandátů, lidová 5 mandátů a občanská 1 mandát. starosta: Trojan Antonín č. 34 náměstek: Nahodil Anotnín č. 14 I.radní: Chloupek František II.radní: Novotný Matěj členové obecního zastupitelstva: Tretera Jan, Ošmera Františerk, Bednář Antonín, Caha Jan, Čurda Boh., Nedvěd Jan a Cejpek Jan. Ministerstvo sociální péče poskytlo příspevěk ve výši 8 000,- Kčs na stavbu silnice od domu p. Klusáka až po domek p. Píši.Kámen byl lámán v lomě v Kocapilech.

1933 - byl přidělen na zdejší školu učitel p. Jan Vlach. V září zemřel zdejší občan p. Anotnín Dvořák, který byl velmi pracovitý a celý svůj život věnoval práci v hospodářství.

1934 - v červenci se z Loukovic pro nedostatek místa na stavbu odstěhoval M.Novotný. Pan Pléha se přiženil na usedlost č. 17 pana Vechety. V tomto roce bylo velice katastrofální sucho. 23. listopadu zemřela p. Anna Treterová po krátké nemoci ve věku 43 roků.

1935 - 20.ledna byl pořádán babský ples, kterého se zúčastnilo velice málo domácích lidí, přespolních bylo monohem více. V dubnu osázela místní jednota Republikánského dorostu horní část návsi kaštany. V zimě byl větrem vyvrácen dřevěný kříž na cestě k Bolíkovicím, který zde stál od roku 1848. 10. června konala se v obci slavnost svěcení tří křížů. Jeden kříž uprostřed návsi věnovali občané Loukovičtí, potřebné peníze byly sebrány dobrovolnou sbírkou v celkové částce 1 000,- Kčs. Při silnici k Šebkovicím byl darem postaven kříž od pana Františka Ošmery. Třetí k Bolíkovicím nechala postavit paní Marie Máchalová. Slavnost svěcení konala se za příznivého počasí při účasti všeho domácího a mnoho přespolního obyvatelstva. Dne 18. srpna byla předána obci Švehlova mohyla na horní části návsi Místní Jednotou Republikánského dorostu. Hospodářský rok byl dosti dobrý, obec sklidila 987 q obilí a obdržela 140 919,- Kčs.

1937 - na jaře vypukla v naší obci u několika psů vzteklina, na jejíž následky pokousání od psa zemřel pan Čermák, který byl pochován na městském nemocničním hřbitově v Třebíči. Rodina a příbuzní směli se zúčastnit pohřbu, ale museli jít 50 m za rakví. Druhý den na to byly ve vsi utraceni všechny kočky a psi. Případ vzbudil v obci i okolí takový rozruch, že se jím zabýval i tisk.

1938 státní a světové události hluboce působily na obyvatelstvo zdejší obce. Jindy obyvatelé málo čtou, ale tohoto roku kupovali občané hodně noviny. Klid ve zdejší malé obci byl porušen 21. května, kdy z důvodu obsazení hranice musili ihned nastoupiti vojenskou službu Suchna Jan i Leopold. Budiž poznamenáno, že službu nastoupili hrdě a ihned, asi po 14 dnech se vrátili. Lidé pracovali na polích normálně, ač doba byla pohnutá. Ke konci žní přišly deště, takže mnoho obilí zůstalo venku a porostlo. S podzimem přišly opět chmurné doby. Jednak postižena byla obec zdejší slintavkou a kulhavkou, zamořena byla celá obec vyjma stavení číslo jedna. V obci nastal nedostatek potahů. Asi na 3 dny půjčila vojenská správa potah s jedním vojínem. Nejistota a neklid mezi obyvatelstvem nastal, když Suchna Jan byl opět povolán na vojenské cvičení. 22. září v pátek več o 10 hod. byla vyhlášena všeobecná mobilizace. Vojenskou službu nastoupili: Robert Němec, Krejcar Ludvík, Chloupek Josef, Pléha Jan, Hrůza František, Barák Josef, Dvořák František a Hekrdla Jan.

1939 - přibyly ve zdejší obci dvě novostavby. Nové domky si postavili p. Suchna Leopold a p. J. Nahodil. Původně chtěli stavěti dvojdomek na louce p. Krejcara. Jelikož bylo o toto místo dlouhé jednání mezi obcí a p. Krejcarem, daroval p. Klusák p. Nahodilovi jako svému zeti kousek pole za svoji stodolou, aby si zde postavil. Ten tak učinil. Když byla provedena změna luk mezi již jmenovanými, postavil si domek na bývalé louce p. Krajcara s obchodem. Loukovice tak budou snad míti v další budoucnosti obchodníka a nebudou nuceni choditi nakupovati do Šebkovic nebo Čáslavic. Rok se vyznačoval velkými dešti. Všechno obilí se nestačilo zasét a třetina brambor zůstala v zemi. Na práce do rajchu odjel Josef Krejcar, Antonín Růžička č. 39, František Novotný č. 44, Marie Čurdová č. 21 a Bohumila Hobzová č. 11. Všude se projevoval nedostatek.

1940 – v lednu přišly velké mrazy. Zemřela nejstarší občanka obce paní Obršlíková, výměnkářka z č. 1, která se dožila 94 let. Pan Tretera postavil část stodoly a stejně tak i Nahodil Jindřich. Na trhu se nedalo nic koupit bez lístků. Od 1. ledna byly rolníci zatíženi povinou dodávkou mléka a vajec. Sběračem vajec je Bohumil Sochna č. 11. Místní tělocvičná jednota Orel byla rozpuštěna a její majetek zabaven. Na všech svatých bylo z úsporných důvodů zakázáno rozvěcet svíčky na hrobech.

1941 - byla tuhá zima, sněhu bylo tolik, že byla nařízena pracovní povinnost. Na tabák byly zavedeny tabačenky. Do mlýna se mohlo vést obilí jen na mlecí povolení. Jezdilo se mlít do Červeného mlýna, kde byl mlynář pan Evžen Tkaný. Byla velká nouze o topivo. Na silnici k sádku byly v zimě závěje 3 m vysoké.

1942 - byl na válečné účely odevzdán starobylý zvon obce. Na práci do říše byli povolání Marie Čurdová č. 21, Bohumila Hobzová č. 11, Vítězslav Píša č. 12, František Ošmera č. 5. Vrátili se až v roce 1944. Všude byl nedostatek obuvi a látek. Z úředního nařízení byl v Loukovicích založen 30. srpna hasičský sbor. Od blesku vyhořela stodola Ludvíka Krejcara, díky velkému lijáku, který bouři doprovázel se oheň dále nerozšířil.

1943 - musel mít každý pracovní knížku. V obci byla zřízena civilní protiletecká ochrana. V obci bylo 13 radiopřijímačů a ze všech byly odstraněny krátké vlny, aby občané nemohli poslouchat zprávy z daleké ciziny.

1944 - letadla shazovala noviny proti Němcům. Obec byla neustále kontrolována četnictvem z Kojetic, zda-li se přesně dodržuje zatemnění. Na zákopové práce museli odejít Ferda Bohuslav a Buďa František ml.

1945 - se v našem okolí přehnala fronta a to v Lesonicích a Kojeticích. Ten den nad obcí přelétla čtyři ruská bombardovací letadla, při návratu nad Loukovicemi vypálili několik ran z kulometu, čímž přišel k vážnému úrazu p. František Nahodil č. 32 a k léhkému úrazu p. František Vecheta, výměnkář č. 17. Oba se však uzdravili. V obci byly kryty a některé byly i v Taškách. Byla pořízena hasičská stříkačka. Držitelem plemeného býka byl Dvořák číslo 10. Ludvík Krejcar byl ustanoven prohlížitelem jatečného dobytka.

1946 - byl Matěj Nahodil ustanoven rozsvěcovati elektrické osvětlení za roční odměnu 180,- Kčs. Plemenný kanec byl pronajat Fr. Buďovi za 5.000,- Kčs a plemenný kozel panu Boh. Čurdovi za 1.500,- Kčs ročně.

1947 - byl ustanoven sběračem mléka Ludvík Krejcar. Na jaře byla vysázena neplodná pastvina na Babkách smrkovým lesem. Obec požádala o zavedení telefonu a o pořízení rozhlasu. V prosinci zemřel po úraze při opravě studny František Barák, který byl členem MNV (místní národní výbor) a na jeho místo postoupil Jan Suchna č. 8.

1948 - byl obnoven kamenolom v Kocapilech. 27. února byl ustanoven akční výbor Národní fronty. 1. března byl zvolen nový MNV a předsedou se stal František Buďa. František Buďa odstoupil z funkce předsedy MNV ze zdravotních důvodů a novým předsedou se stal Suchna Leopold, pak se vzdal funkce z důvodu přeložení a novým předsedou se stal Jeleček Josef - kovář. 19. listopadu byl čestným občanem obce Loukovice jmenován president Klement Gottwald.

1949 - bylo upraveno prostranství u kapličky a zřízeno zde hřiště. 27. dubna byl do obce k Suchnům zaveden telefon. V květnu byla postavena hráz nového rybníka a 14. července se zde utopil František Nahodil jediný syn místního hospodského ve věku 20-ti let. Novým předsedou MNV se stal František Píša, který se vzdal a ještě v tomto roce byl zvolen Suchna Leopold.

1950 - byla na plošině kašny postavena budova, která měla sloužit za prádelnu, byla pořízena pračka a ždímačka.

1951 - se veškerého úředního vedení na MNV ujal újezdní tajemník Antonín Přemyl z Rokytnice nad Rokytnou. Plemenný býk byl prodán a obec byla zařazena do inseminačního obvodu. V tomto roce došlo k babickým událostem. Byli zavřeni Jindřich Nahodil, Bohumil Dvořák a Josef Caha. Dvořákovi a Cahovi byl zabaven majetek. Hospodářství po Bohumilu Dvořákovi převzal vysídlenec Jan Špaček a po Josefu Cahovi vysídlenec Antonín Kalina. 28. září byl vyloven rybník a mimo jiné bylo prodáno 70 kg ryb místním obyvatelům.

1952 - byla zvolena rozpisová komise, jejímž úkolem bylo rozepsání povinných dodávek zemědělských produktů. V dubnu nastoupil nový tajemník Fr. Hobza z Třebíče. Svaz české mládeže dostal do užívání místnost ve škole.

1953 - měla obec velký úspěch při sběru surovin a dostala odměnu 1.000,-Kčs. V červenci byla v bramborách objevena mandelinka celkem 224 larev. V říjnu místní občané mezi sebou vybrali 9.485,-Kčs na opravu bytu pro lékaře v Kojeticích. Na podzim bylo hromadné trávení myší.

1954 až 2000 - se kronika přesněji nevedla a musela být doplněna vzpomínkami jednotlivých občanů a starostů a dalších pamětníků dění v obci.

Aktální dění zaznamenává paní Pavlína Krotká, která navázala na práci nejstarší občanky obce, paní Anežky Nahodilové.